Ztratit paměť neznamená ztratit city

Fredrik Backman, A každé ráno je cesta domů delší a delší, HOST, 2018, *****

Anotace:

Děda s Noahem sedí na lavičce a povídají si o všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit.

Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně babiččiných hyacintů. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se.

***********************

Drobná novela, silné emoce. Frederik Backman dokázal vylíčit na minimálním prostoru pocity člověka ztrácejícího paměť, jeho boj, strach, ale také neutuchající touhu po lásce. Geniální.

 Knihu jsem si půjčila v knihovně.