Zrcadla v hlavě
Člověk, rozuměj manželka, už skutečně neví, jak se choti zavděčit. Místo aby mužíček svou za nedlouho stříbrnou ženušku pochválil, že dbá na svůj vzhled, přivítá ji při jejím vstupu do ložnice zděšeným: "Jéžišmarjá, to jsem se lek!" Uznejte ale, že po šesti týdnech v nemocnici a domácnosti jsem se před nadcházejícím nástupem do práce musela trochu zušlechtit. Zejména, když jsme já a Max (na rozdíl od Raka) vypadali po odpolední dnešní procházce naprosto vyčerpaně a zuboženě.
"Zkušenosti i vědecká zkoumání potvrzují, že smutek stejně jako radost druhých v nás vyvolávají stejné pocity. Mohou za to "zrcadlící" neurony." (časopis Týden č. 52-1/2013-2014) Mé kolegyně a kolegové sice nebudou zpívat a tančit nadšením jako při návratu Dolly (nikoli naklonované ovce, ale Brabry Streisand), ale rozhodně chci působit optimisticky, ať se mi v očích zrcadlí veselé tvářičky.
Přečtu pár stránek Osvětimské knihovnice a půjdu spat.
4,5 km + 5,0 km = 9,5 km
Vytiskněte (obkreslete) si tuto předlohu, orientujte si výkres dle vlastního uvážení a dokreslete.
Zdroj: Eva Suttnerová