Znáte ten pocit…?

Herbjørg Wassmo, Kniha Dinina, Euromedia Group – Ikar, 2005, *****

Anotace:
Silný, bolestný životní příběh ženy, jejíž osud poznamenala tragédie - jako dítě Dina zavinila smrt své matky. Otec, krajský hejtman, ji od té doby ignoruje a nechává ji vyrůstat bez jakékoli péče, až si uvědomí, že zcela zdivočela. Zaměstná pana Lorcha, aby ji naučil číst, počítat a hrát na cello. Hudba se pro ni stane útěchou, dívka se však nikdy nenaučí chápat pravidla a řídit se nepsanými zákony svého okolí. Když Dina dovrší patnáctý rok, seznámí se s padesátiletým Jacobem Gronelvem a okouzlí jej. Hejtman uvítá, když jej Jacob požádá o její ruku, a Dina proti své vůli odchází s manželem na statek Reisnes. Stane se z ní podivuhodná, nebezpečná bytost, která svou nevázanou smyslností a vnitřní silou získá obrovskou moc nad osudy ostatních. Muži po ní touží, ale přestože Dina miluje sex, nikdo nedokáže proniknout k jejímu srdci. Až jednoho dne připlouvá na Reisnes tajemný Rus...

Podle tohoto románu natočil Ole Bornedal v roce 2002 poměrně úspěšný stejnojmenný film. V hlavních rolích se objevil vedle Marie Bonnevieové také Gérard Depardieu.

Předchozí kniha Sabiny Zelené ve mně vyvolala vzpomínku na příběh, ze kterého mi v hlavě, či spíše v literární duši, zůstal silný pocit něčeho velmi hlubokého. Knihu Dininu jsem četla před více než deseti lety a tehdy jsem si k ní poznamenala:

„Úžasná kniha. Důkaz, jak lze spojit mystickou krásu s racionální chladností. Tomu, kdo miluje historické romány a netuší, jak může ledová Skandinávie 19. století souviset s horkou vášní, vřele doporučuji.“

Možná na podvědomí zapůsobilo také prostředí Muzea Bible, které jsme včera navštívili v rámci odborné knihovnické exkurze. Každou kapitolu Knihy Dininy totiž uvozuje citát z této Knihy knih.

Polož si mě na srdce jako pečeť,
jako pečeť na své rámě.
Vždyť silná jako smrt je láska,
neúprosná jako hrob žárlivost lásky.

Šalamounova Píseň písní 8, 6

Někdo rozdává a přibývá mu stále,
kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.

Přísloví Šalamounova II, 24

Děkuji za tuto vzpomínku.
Knihu si i vy můžete vypůjčit v knihovně.