Zapalujeme si pod sebou sud střelného prachu?

Petr Brož, Geostorky aneb Lidské osudy ve stínu geověd, Pangea, 2023, ****

Anotace
Geostorky jsou vlastně příběhy skutečných či smyšlených lidí (ať už vědců, či obyčejných smrtelníků) z různých koutů naší planety, do jejichž života zasáhla vesměs negativně síla přírody. Jak sám autor v předmluvě uvádí, tato kniha vznikla na pozadí jeho snahy (zprvu na facebooku a později na twitteru) popularizovat geologické výzkumy a bádání. Ani zpočátku se však nejednalo o jakýsi „nudný výčet vědeckých faktů“, ale o poutavá a dramatická vyprávění, která se měla internetem jako vlákna „hojně šířit, aby se dostala ke spoustě očí a hlavně aby jejich přečtení mělo na čtenáře a čtenářky trvalý dopad“. Je zřejmé, že tím dopadem mělo být prozření a pochopení toho, co se děje kolem nás. Ideálně právě teď. Toho, že v našem časoprostoru vyvolává každá akce reakci. A může jít jen o zdánlivě bezvýznamnou událost, která se odehraje na druhém konci světa, jejíž následky se neukážou hned…

Prostředkem tohoto prozření a pochopení mohou být, tak jako v našem případě, právě geovědy, jejichž význam i třeba kvůli sílícím globálním změnám klimatu pozvolna roste a které postupně ztrácejí mezi ostatními obory pověst „otloukánka“. I proto si autor – vědecký milovník sopečné činnosti a všeho kolem ní – vybral do své sbírky pětadvaceti příběhů základní geovědní jevy, které se v historii lidstva zapsaly mezi největší katastrofy.


Efekt motýlích křídel. Peklo na Zemi. Kdo jinému jámu kopá... I tak by se daly parafrázovat názvy 25 kapitol této nevšední a velmi zajímavé knihy, např. Prérie vrací úder, Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!, Bílá smrt... Kolegyně ji zařadily do beletrie, ačkoli zpoloviny je naučná. Ovšem v tom dobrém slova smyslu a způsobem, který mě bavil.

Autor skvěle vybalancoval touhu seznámit čtenáře s přírodními vědami s cílem ho udržet při četbě pozoruhodným, i když vesměs tragickým, příběhem. Všechny "storky" jsou napsány podle skutečnosti a oceňuji, že na konci povídky autor vždy napsal, kterou osobu si v zájmu napětí vymyslel. Nutno podotknout, že mnoho jich nebylo.

Člověku zůstává rozum stát nad tím, jak může ignorace ve spojení s arogancí a mocí ovlivnit, ba přímo zahubit, (sta)tisíce lidí. Následky bezohlednosti majitelů chemických továren, vypouštějících jedy do vodních toků a otravujících nejen přírodu ale také lidi, či destruktivní "kulturní" revoluce v Číně jsou všeobecně známé. Ale naprostá tupost italské vlády, která i přes varování odborníků nechala postavit "smrtící" přehradu, mě šokovala (Navzdory geologii). Nečekala bych ani reálný odkaz na můj oblíbený sci-fi film Interstellar (Prérie vrací úder).

Je jisté, že samotná matička Země má pro nás ve svých útrobách schováno nejedno nemilé překvapení. Proto je v našem zájmu bádat a zkoumat a nesoutežit s ní, kdo lidstvo vyhubí dříve.