Ve svém živlu
Dnes se dostavil na sjednanou schůzku mladík, který si sice před dvěma měsíci do diáře zapsal, že má přijít v 10 hod., ale už si nepoznamenal, proč. Já, v domění že je v obraze, jsem na něj chrlila jednu informaci za druhou, než mne přerušil s dotazem alá: "Vo co de?" Bylo to úsměvné a nakonec jsme se domluvili ke spokojenosti obou :).
Zanedlouho poté mi na stole zvoní telefon a v něm úpěnlivý hlas, zda jsem nezapomněla, že dnes a zítra odpoledne mám besedu pro seniory. Já ne, oni málem ano. Přes počáteční technické problémy - nikdo z přítomných netušil, jak dostat mé fotky do tamější televize, až to vyřešil sám pan ředitel :), dopadla beseda dobře. Snad mi uvěřili, že sny si člověk může plnit v každém věku a že rozhodně nemají jezdit do Turecka na zájezdy se Šmejdy ale s námořníky.
Po prázdninách mi s nimi - seniory - bylo blaze. Už se těším, až zase zaplaví knihovnu :).
Když už máme ten začátek školního roku, potrapte si trochu svou dlouhodobou paměť. Samozřejmě na literární téma. Autorka cvičení Jitka Suchá.
