Valné hromadění v horku
Ranní cesta vlakem byla pohoda. Dokonce jsem se "hecla" a v Brně šla jednu zastávku pěšky. Ne, nejásejte, nešla jsem do sebe a nezačala se dobrovolně hýbat. Pouze jsem šla do nejbližší lékárny pro dryják na zub. V noci ho napadlo, že už dlouho o sobě nedal vědět a jeho "pozdrav" byl velmi intenzivní.
V bufetu v MENDELU mají zvláštní názvosloví a způsob přípravy ledové kávy. Tu - jako takovou - nevedou. Pouze "presso na ledu" nebo "frapé na ledu". To znamená, že uvaří normální presso a šoupnou do toho dvě kostky ledu. No, aspoň něco ...
Moje první knihovnické valné hromadění bylo vskutku vzrušující. Nejdříve mne, a z odposlechů v kuloárech jsem zjistila, že i mnohé jiné, napadlo - co tam tak dlouho budeme projednávat? Také jsem si střihla jednu volební komisi. Zřejmě proto, abych nevyšla od loňska ze cviku, příští rok se to bude hodit. Nakonec jsme skončili o hodinu a půl později a pořád by bylo o čem - více či méně vzrušeně - debatovat... Kam se hrabeme s naší Klubovou valně-hromadnou pohodičkou u čajíčku a koláčků.
Podvečerní cesta vlakem byla za trest. Třičtvrtě hodiny jsme se potili v sauně. I bez bazénku se koupali všichni. Každou chvíli jsem čekala, že se přižene průvodčí s březovými metličkami ...
Tak ještě zítra...