Ten kluk je divnej...

Elvira Lindo, Manolito a blbeček, DOBROVSKÝ s.r.o., 2017, ****

Už pošesté se malí, ale i velcí čtenáři setkávají s desetiletým Manolitem Brejlounem. Tentokrát se děj točí kolem Manolitova mladšího bratra zvaného Blbeček.

Vztahy mezi sourozenci mají často jeden scénář: mladší je rozmazlován, vše je mu dovoleno, projdou mu jakékoli lumpárny a ten starší jen všechno “odskáče”. Jak je to mezi Brejlounem a Blbečkem? Malé b v českém překladu názvu knihy mě tak trochu zmátlo. Je Blbeček blbeček? Podle španělského originálu Yo y el Imbécil to se čtyřletým chlapečkem asi nebude tak zlé: velké I = jméno. Anebo že by přece...

Bylo děsně těžký vysvětlit Blbečkovi, že musíme mít tváře hodně u sebe, abychom na fotce vyšli dobře. … Stoupl jsem si za něj a vhodil mince. Ale jak jsem je tam hodil, znervózněli jsme a začali jsme se prát, kdo bude zabírat na fotce víc místa. Blbeček mě popadl za hlavu a strhl mi ji dozadu (blesk! první fotka). Já jsem se bránil, rozkročil jsem se a nechal jsem ho spadnout na zem (blesk! druhá fotka). Třetí zachytila, jak se na mě Blbeček škrábe, přičemž mě drží za pačesy a brejle. Čtvrtá, jak se mu podařilo na mě vyšplhat a snaží se mě (ten brutus) kousnout do obličeje. Najednou se stroj zastavil a my se přestali prát.

Nakonec se z této dramatické scény vyklubala pro mě nejdojemnější část knihy. Hoši fotky nechali zarámovat a věnovali je dědečkovi, kterého čekala operace prostaty, na cestu do nemocnice. Maminka, aby mohla být alespoň jeden den se svým otcem, dala brášky ke své kamarádce Luise.

Krátký pobyt u Luisy zanechá dlouhou stopu ve všech zúčastněných. A je úplně jedno, jestli je to teta, strýc, kanárek nebo pes. Ani pacienti nezůstanou ušetřeni vylomenin této “superdvojky” při jejich návštěvách v nemocnici.

Příběhy jsou napsány s humorem. Vypravěčem je Manolito, který na několika místech dokonce oslovuje samotného čtenáře. Pro dospělého to bude asi nezvyklé, ale děti přímou komunikaci určitě ocení. Jsou tak více vtaženi do děje, do smýšlení chlapců, hodnocení jejich činů.

Nevím, proč si autorka vybrala pro dědečkovu operaci zrovna prostatu. Možná proto, aby s dětmi (dětem) četli také rodiče a o ději si spolu povídali. Konečně, na vysvětlování je toho v příběhu více, neboť některé situace pochopí spíše dospělí. To však neubírá knize na její čtivosti.

Před více než padesáti lety se ve Francii zrodil Malý Mikuláš. Příběhy René Goscinnyho, u nás známé pod názvem Mikulášovy patálie, si získaly po celém světě srdce tisíců dětí a čtou se dodnes. Zdá se, že Španěl Manolito Elviry Lindo bude jeho zdatným následovníkem.
 

Děkuji nakladatelství DOBROVSKÝ s.r.o. za recenzní výtisk. 
Knihu můžete koupit zde.