Sny se mají plnit v každém věku
Daniela Fischerová, Literární salón U stříbrných lišek … když senioři píší, Pasparta, 2021, ****
Anotace
Ernest Hemingway byl přesvědčený, že nejprve je třeba se naučit tomu, o čem chceme psát, a poté si osvojit spisovatelské řemeslo. Obojí nám prý nezabere méně než celý život. Také proto někteří drahnou chvíli otálejí, než začnou svěřovat své myšlenky a nápady papíru či paměti počítače, a vlasy jim mezitím čas obarví na stříbro.
A jak to nakonec dopadne? Dá se překonat ostych, zkrotit strach a začít psát? Inu, dá. V literárním salónu U stříbrných lišek o tom vědí své. Shromáždila se v něm pestrá společnost, která čeká, až vstoupíte. Nabídnou vám malou ochutnávku ze svých autorských dílen a spisovatelka Daniela Fischerová přidá hrst rad a fíglů, které se při psaní mohou hodit.
Publikace je určena jak pro seniory a rodinné příslušníky, tak pro terapeuty a sociální pracovníky. Jejím cílem je iniciovat rozpomínání a tvůrčí zachycení vzpomínek literární formou. Nabízí základy tvůrčího psaní a přináší zajímavé texty píšících autorů-seniorů, které slouží jak pro inspiraci, tak pro pobavení i pro vybídnutí k vlastnímu tvůrčímu vyjádření.
V neposlední řadě může kniha posloužit rodinným příslušníkům a pečujícím jako nenásilná forma vybídnutí prarodičů a rodičů ke sdílení jejich životních zkušeností a k ozřejmění rodinného příběhu.
Co dodat k tak obsáhlé anotaci? Tato brožovaná stovka stránek s příjemnou velikostí písma a dvojitým řádkováním mi udělala velkou radost. Zejména povídky stříbrné lišky Milady Šuraňové neměly chybu. Vím, je to „amatérka“, ale píše moudře a hlavně s vtipem. Dokonce si své povídky vydala vlastním nákladem a rozdává je svým kamarádům a známým. S úspěchem.
Publikace obsahuje nejen prózu, ale také básně. Líbila se mi např. tato od Marie Čtyřoké:
Srdeční ozvy
Básníci ještě nevymřeli, jen čas je půlí, nejsou celí.
Část první vzdá se múzy míze, ta druhá myslí na peníze.
Básníci ještě nevymřeli. Za noci žhaví okna čely,
laskají zrakem samet venku. Pod krkem tupé doby střenku.
Přála bych si, aby tato drobná publikace našla cestu do spousty domácností a inspirovala, nejen seniory, ke psaní. Psaní tříbí naše myšlenky, rozvíjí kreativitu, ulevuje duši, napomáhá zpracování informací a jejich ukládání do dlouhodobé paměti.
Slovy Daniely Fischerové: Vyprávějme. Pišme. Dělme se o svoje zážitky a myšlenky se všemi, kdo jsou ochotni nás číst.
Pište. Váš mozek i psyché to ocení.
PS: Vše souvisí se vším. V den, kdy jsem knihu dočetla na mě z monitoru „vyskočila“ 21 denní kulturní výzva a literární soutěž. Do výzvy jsem se hned přihlásila. Uvažuji i o soutěži J .