Shopaholic aneb Kterak mi začal Advent
Už je to tady. Ačkoli s tím podvědomě počítám již od léta, stanovením Deadline dostává vše jiný rozměr. Teď už mám černé na bílém, že tento rok bude mít pro mne pouze 11 měsíců. Znervozněla jsem. A první následek se dostavil. Spletla jsem si o jeden týden termín ranního školení a čumákovala v práci o dvě hodiny dříve, než bylo třeba. I zželelo se "matce" ubohého "dítka" a vyšoupla mne brzy odpoledne domů.
Stála jsem venku a za deního světla jsem se cítila jaksi nesvá. Mé oči překvapeně mžouraly do Slunce, které znám pouze z ranních hodin. Potřebuji se uklidnit. Jak? Jídlem? Ano! To je správná volba. Jde se nakupovat! Dvě hodiny jsem strávila ve dvou marketech, poctivě pročítala etikety a domů dovezla plný kufr toho nejlepšího, co si moje peněženka mohla dovolit. Vždyť vánoční nákupy pro mne skončí už za 24 dní. Ha, já si vlastně mohu koupit Adventní kalendář a ládovat se čokoládou už od zítra!
Za pravidelného dopování se koblihami jsem uhňácala velkou šišku sekané, k ní jsem do pekáče šoupla ještě kousek křížovky a za chvíli se domem linula neodolatelná vůně. Max se ode mne nehnul ani na krok. Že dole vrzly dveře a přišel domů jeho Pán? Tse, nezájem. Co kdybych s tím voňavým náhodou někde zmizela!
Čerstvý chleba z pekárny, teplá sekaná, okurek, Birell... No, vždyť nebude tak zle, ono to nějak dopadne... :)
Obědváte v práci? Jste pak schopni - s plným žaludkem - soustředit se na výkon? Jak dlouho vám bude trvat, než ve změti čar najdete čtyři stromečky identické s předlohou vpravo dole?
