Seniorky doporučují VI

08.08.2019 12:09
Victor Hugo, Zvoník u Matky Boží
 
Anotace
Slavný historický román je živým obrazem středověké Paříže v 2. pol. 15. století za vládyLudvíka XI.
Hugo zachycuje v mohutné barvité fresce život pařížských obyvatel od žebráků, zlodějů, cikánů, studentů, měšťáků, některých představitelů šlechty a vysokého duchovenstva až k samotnému králi. Román, který realisticky věrně zachycuje život středověké společnosti, je přesto bohatý i na romantické epizody a postavy, jako jsou cikánka Esmeralda, kněz Klaudius Frollo a zrůdný samotář Quasimodo, chrámový zvoník. Příběh Esmeraldy a její tragický konec je zasazen do okolí Notre Dame v Paříži.
 
 
Je tomu několik let, co autor této knihy objevil při jedné návštěvě, nebo spíše důkladné prohlídce chrámu Matky boží v temném zákoutí jedné věže zvláštní, lidskou rukou do zdi vyryté slovo:  "ANÁTKH". Tato velká řecká písmena, stářím zčernalá a dosti hluboko do kamene vtesaná, zvláště pak jejich pochmurný a fatální smysl, spisovatele zaujala. Vyptával se, snažil se uhodnout, kdo byla ona zoufalá duše, která nechtěla opustit tento svět, aniž zanechala po sobě na stěně starobylého chrámu toto znamení zločinu nebo neštěstí. Od té doby zeď zalíčili, možná i oškrábali a nápis zmizel. Neboť takto se nakládá po více než dvěstě let s nádhernými středověkými kostely. Jsou zmrzačeny ze všech stran, zvenčí i zevnitř.
 
Tak se stalo, že dnes už nezůstalo nic ze záhadného slova vyrytého do temné věže chrámu Matky boží,  nic z neznámého osudu, jehož smutek tak dokonale vyjadřovalo, nic kromě prchavé vzpomínky, kterou mu zde věnuje autor této knihy. Člověk, který vepsal toto slovo do zdi, zmizel před několika staletími ze světa  živých, zmizelo i slovo vyryté do zdi kostela a kostel sám také asi jednou zmizí z povrchu zemského. A o tom slově byla napsána tato kniha.
 
Za svůj život jsem ji četla několikrát a okolnosti mě donutily, vzít ji do ruky znova. Kdysi mě dojímal jen smutný příběh, až za hrob velké lásky znetvořeného Quasimoda a krásné cikánky Esmeraldy. Dnes jsem zde spíše hledala a obdivovala mistrovsky popsaný chrám Matky boží, každý schod, každou věžičku, to vše na pozadí příběhu a vzpoměla si, jak jsme tuto nevšední katedrálu, stejně jako katedrálu v Remeši, navštívili při zájezdu do Francie. "Chrám Matky boží v Paříži zasáhl ničivý oheň!" Tato zpráva, která obletěla celý svět, jako by měla splnit slova o tom, že "kostel asi jednou zmizí z povrchu zemského". Dnes všichni sledujeme návrhy architektů na jeho obnovu, některé až příliš fantastické, skoro bizarní.
 
O to větší cenu má dílo Victora Huga, kde je tak mistrně popsán ten původní, jako historicky nesmírně cenná památka. Nezbývá než věřit, že "nový" chrám Matky boží se bude co nejvíce podobat tomu původnímu.
 
 

Vyhledávání

Kontakt

Zdeňka Adlerová