Proč jsem to proboha četla?

Tomáš Etzler, Novinářem v Číně, Co jsem to proboha udělal?, Vyšehrad, 2021, ****

Anotace

Tváří v tvář současné Číně. Vzpomínky, dojmy a osobní prožitky zkušeného novináře.

Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé? Čemu v totalitní Číně čelí novináři, kteří zpracovávají události, jež se komunistická vláda snaží skrýt? Pronikavý vhled do čínské reality ji ukazuje v syrových barvách osobních zážitků jako ambiciózní mocnost, jež si nárokuje životy svých občanů.

Streamovaná debata Tomáše Etzlera s Jindřichem Šídlem, kterou vyškovská knihovna spolupořádala v prvním covidovém roce, má na našem Youtube kanále bezkonkurenčně nejvíce zhlédnutí. Ne že by jiné rozhovory např. s Jakubem Szántó či Petrem Voldánem nestály za to. Ale já holt nejsem Šídlo :). Vzpomněla jsem si na ni, když se blížilo zahájení ZOH v Pekingu a v médiích začaly diskuse o ne/účasti vládních představitelů či sportovců vůbec.

Tomáš Etzler se narodil ve stejném roce i městě jako já. Asi proto je mi blízký, a i když nerada čtu o reálných hrůzách, "novináře v Číně" jsem si domů donesla. Dlouho byl vedle mé postele. Velmi dlouho. Četla jsem pomalu, po krátkých úryvcích. Sice skvěle napsáno, ale navzdory, či snad díky tomu, to není hezké čtení. Nepředstavitelná chudoba, neustálé špiclování hraničící s terorem, holocaust Tibeťanů, šikana (viz "přijďte si pro víza za tři dny, pak za dva dny, pak za tři dny, pak...). Když jsem shodou okolností uviděla aktuální video z našeho náměstí, jak tam skupinka lidí protestuje a křičí "Svobodu, svobodu!", říkala jsem si: "Nevidí si na špičku nosu." (velmi korektně přeloženo).

Navíc se čtenář doví, kolik práce bývá za krátkým, několikaminutovým "vstupem" reportéra do televizního zpravodajství. A dojde také na LOH, které se v roce 2008 konaly také v Pekingu. Nejsem vrcholový sportovec a nedokážu posoudit jejich motivace, ale do Číny bych na olympiádu asi nejela ...

Možná se někomu může zdát, že je pan Etzler lidsky či politicky nekorektní. Ale v souvislosti s čínským režimem by to ani jinak popsat nešlo. Obdivuji jeho odvahu, pracovitost, pohotovost, schopnost umět si poradit i v těch nejtěžších podmínkách a neočekávaných situacích. Kniha končí ve druhém roce jeho působení v Číně. Nemohu říci, že se "těším" na avizovaný druhý díl, ale určitě si ho přečtu.