Příběhy na 50 slov

Příběhy na padesát slov účastnic Hrátek s pamětí po Skype, duben 2020

Inspirace: https://pribehynapadesatslov.cz/

Děti, půjdeme na krásnou procházku. A taky byla, zpočátku. Jen do té doby, než se setmělo, začalo pršet, blesky, hrom, nad námi se kývaly stromy, děti mokré, klopýtaly přes koryto potoka. Všechno máme promočené, doma se vysvlékáme a honem vařit horký čaj. Byla to nádherná procházka babi, příště půjdeme zase.

V pokročilém věku jsem se přihlásila do tanečních pro seniory. Seděla jsem u stolu a v okamžiku, kdy zazněl povel "Pánové, zadejte se " vstoupil muž s kloboukem. Jeho skelný pohled spočinul na dámě s výrazem  "píchlá pneumatika" a vyzval ji k tanci. Moc jim to slušelo, já jim fandila.

Na louce odkvetly pampelišky. Zafoukal vítr, semínka letěla do krajiny. Některá dolétla do lesíka, jiné přilétly na pasoucího se jelena. Ptáci u tůňky nabrali semínka do peří. Přenesou je do kraje. Další semínka doletí do říčky a vodou se svezou dál. Buď  jako potrava hmyzu nebo zakotví někde u břehu.

Nikdy to tu nebylo, v Číně se to zrodilo, aby nás to zabilo. Koronavir na světě řádí, staré lidi přitom klátí. Nikam nemáme chodit, pouze ve dvou se můžeme vodit. Roušky nosit musíme, i když se v nich dusíme. Co by za to každý dal, na světě je přece rád.

Divné Velikonoce. Na velikonoční svátky 2020 budeme vzpomínat jako na velmi netradiční. „Hody, hody, doprovody“ se neozývaly. V nouzovém karanténním stavu, který způsobil coronavirus, se mnoho ukázněných obyvatel Česka chovalo zodpovědně a pomlázku si nechali ujít. Snad, musíme  doufat, že příští rok svátky jara proběhnou  s větší  parádou než letos.

S kamarádem jsme byli u prarodičů. Přijeli z pole, odpřahali krávy. Zahoukala siréna. Přiletěla odstřelovací letadla. Krávu zasáhli. S hrůzou jsme přihlíželi zmatku. Přiběhl kamarádův tatínek, popadl ho do náručí. Palbou jsme utíkali domů. My přežili, šest rumunských vojáků zemřelo. Rodiče přežili dvě války, já jednu. Snad přečkám současnou pandemii.

Žili, byli babička a dědeček. Byli už staří, hodně pamatovali". Za doly za hory žil pan Alzheimer. Říkalo se, že je nepříjemný, zákeřný. Několikrát klepal na jejich dveře, ale neuspěl. Nebyli doma, dlouhodobě totiž navštěvují posilovnu - trénink paměti. A to je konec pohádky. A jestli ještě nezemřeli, posilují dodnes.