Povinná četba

Adéla Knapová, Zbabělé zápisky z ukrajinské války, Fra, 2023, ***

Anotace:
Jen pár hodin poté, co Rusko 24. 2. 2022 vojensky napadlo Ukrajinu, sedla reportérka Adéla v Praze do auta a vyrazila do války. A protože se její kolegové fotografové báli, vydaly se tam s ní dvě trans ženy, které znala sotva pár hodin. Divoká jízda plná adrenalinu, estrogenu i testosteronu, nekorektnosti, upřímnosti, intimity i válečné reality. Strhující směs publicistiky, výsostně krásné literatury a intimního deníku, z níž mrazí.

Přiznávám, že kdybych "nemusela", knihu bych si nepřečetla. Ale pokud zvu do knihovny na besedu spisovatele/spisovatelku, v tomto případě více novinářku, je to přinejmenším slušnost seznámit se s jejich dílem.

S válečnou literaturou, z jakéhokoli období, mám velký problém. A řekla bych, že se současnými konflikty ještě více.

Je těžké číst o něčem, co se odehrává pávě teď jen několik stovek kilometrů ode mne, zatímco já si tady v klidu listuji, surfuji po netu, chodím do úžasné práce, jezdím na výlety a brblám, když musím vyplet kytky pod oknem nebo vyžehlit koš prádla. 

Je těžké sblížit se s ukrajinskou maminkou dvou dcer a vidět, jak dře na několika místech, bez ohledu na vysokoškolské vzdělání, aby nemusela být na dávkách a zajistila dětem relativně spokojený život. A zároveň vidět její vnitřní boj - neskonalou touhu vrátit se domů, když se při krátkých návštěvách přesvědčuje, že zatím tam nemá její rodina budoucnost. A k tomu při obědě v restauraci od vedlejšího stolu slyšet nadávky na válečné uprchlíky...

Autorčin styl psaní mi vyhovoval. Děj velmi rychle ubíhal. Kámen úrazu je, alespoň pro mně, žánr autofikce. Žánr, ve kterém sice autor/ka je hlavní postavou a vychází z vlastních zážiků, ale zároveň je skutečnost propojena s fikcí (výmysl, opak reality). Co je tedy pravda a co klam?

Bytostně souhlasím s touto větou:

"Žádné politické důvody podle mě nemůžou nikdy ospravedlnit vraždění a mučení nevinných živých bytostí." str. 277

Jako autofikční můžeme označit ta díla, v nichž autor kombinuje autobiografické prvky s těmi smyšlenými. Hranice mezi realitou a fikcí se tak v knize rozmazávají a čtenáři sledují příběh, u něhož vědí, že vychází z něčích skutečných zážitků, nedokážou však s jistotou říct, které konkrétní pasáže knihy se skutečných zážitků týkají. Zdroj