Odříkané špionáže největší krajíc

Eduard Krainer, Operativec: Pravidlo tří zdrojů, Jota, 2024, *****

Anotace
Špionážní thriller odehrávající se na Středním východě a v České republice. Kriminalista z brněnské policejní expozitury David Prokop nemá moc důvodů věřit místním kurdským obchodníkům, kteří často jednají ve svém zájmu. Vypadá to však, že by si díky nim mohl došlápnout na nebezpečného čečenského fundamentalistu, který míří z válkou zmítaného Kavkazu do Čech.
Kvůli své práci se David Prokop potkává s mafiány i se svými zdroji, a tak se brzy nevyhne konfliktu s vyšetřovateli Inspekce ministra vnitra, kteří se ho proto snaží zdiskreditovat. S lákavým případem v sobě probouzí pozapomenutou životní energii, která mu pomáhá bojovat se starými démony z minulosti. Prokop se brzy stává jen malým článkem v nepřehledné hře, v níž vyhrát chce každý, ale hrát čestně jen málokdo.
Autor Eduard Krainer zúročil při psaní téměř 25 let zkušeností pracovníka operativy u Policie ČR a u Vojenského zpravodajství. Při psaní se nechává inspirovat bohatými zkušenostmi ze zahraničních misí, které ho zanesly do nejrůznějších koutů světa, často do oblastí postižených válkami, kde se nedá nikomu věřit.


Přiznávám, že jsem předem příliš nepátrala po obsahu Operativce. Jednak si to musím přečíst dříve, než k nám pan Krainer přijede na Literární čaj, jednak pojem operativec přece velmi dobře znám - to jsou ti kriminalisté z českých seriálů, kteří musí všechno "vyběhat". Prostě si přečtu nějakou detektivku. Páni, více jsem se mýlit nemohla. Když jsem rozbalila recenzní zásilku z Joty, zatlo mi. Špionážní thriller? Kurdové? Čečenský fundamentalismus? Válkou zmítaný Kavkaz? Bože, proč jsem si rovnou nepožádala o Tajemství kosí kavárny?

Příběh začíná v Brně. Než jsem se však stačila po Štatlu trochu rozkoukat, ocitla jsem se zčistajasna v Čečně. A aby se mi při čtení v ušáku náhodou nezkrátily žíly, přesunul mě autor o pár kapitol dál až do Sýrie na území dobytá Islámským státem. Teď už jsem znala všechny tři hlavní osoby, které se v ději střídaly a posunovaly ho mílovými kroky kupředu.

Naprosto mě nadchlo, jak Krainer dokázal nenápadným způsobem vpašovat do thrilleru "historicko-politického průvodce". U prvních řádků třetí kapitoly jsem nejdříve protočila panenky, ale za chvíli jsem se přistihla, jak hltám slovo za slovem. Dějiny v souvislostech! A navíc jsem nemusela odbíhat za strýčkem Gůglem.

Aby konspirace a testosteronu nebylo, zejména na čtenářky, v knize příliš, objeví se i žena. Díky drobné romantické lince se přece jen dovídáme něco málo z Davidovy minulosti. Mimochodem psát většinou David, ale tu a tam Prokop mě mátlo. Dost co jsem musela pobrat cizí jména. A pravděpodobně bych nebyla dobrá špionka, protože se mi nepodařilo odkrýt třetí zdroj. Ale možná ho najdu v druhém díle, na který se už teď těším.