Není mystické jako Mystic

Kristin Hannah, Na mystickém jezeře (orig. Of Mystic Lake), Aradan, 2000, ****

Anotace
Román zachycuje osudy ženy středního věku, která je náhle - v období, kdy ji opouští manžel a dcera odjíždí studovat do zahraničí - postavena před důležitá životní rozhodnutí. Hrdinka odchází do rodného městečka k otci a tam v péči o dceru svého dávného přítele nachází sílu překonat vlastní trápení a posléze i nový smysl života. Vrací se ke svým snům z mládí, nachází nový a smysluplný cit a věří, že za minulostí dokáže po čase bez lítosti udělat definitivní tečku.

Úryvek
„Nicholasi, jsi v pořádku?“ … „Pamatuješ, jak jsi mě přemluvil, abych šel na akademii, Joe?“ Říkal jsi, že budu moct pomáhat lidem, jako byla moje máma…“ Joe vzdychl. „Nemůžeme je zachránit všechny, Nicholasi.“
„Už nemůžu dál, Joe. My nepomáháme lidem. My akorát uklízíme skvrny od krve. Nemůžu… už ne…“
„Jseš zatraceně dobrej polda, ale musíš se naučit, že všechny zachránit nemůžeš…“

Police s „romancemi“, dříve „romány pro ženy“, v naší knihovně navštěvuji velmi málo. Stává se to, když mě zaujme anotace či recenze na internetu. U této knihy mě navíc upoutalo v názvu slovo mystické. Omyl! V tomto případě se nejednalo o význam „záhadné, tajemné, okultní, tajuplné“, ale o jezero u města Mystic.

Trochu tajemna přece jen autorka vnesla do částí, kdy si malá Izzy povídá, zpravidla na břehu onoho jezera, se svou mrtvou maminkou. Vše ostatní je už však realita.

Ano, román vykazuje zřetelné znaky „harlequinek“. Přesto jsem v něm našla i mnoho reálného a dala tak po chvilce váhání knize čtyři místo původně zamýšlených tří hvězdiček.

Velmi mne zaujal Nick – policista, čerstvý vdovec, který se sám nemůže smířit s tragickou smrtí své ženy, natož aby byl oporou malé dcerce.  K úvahám mě dovedlo několik pasáží, kdy Nick ztrácí sílu a víru ve své povolání a stává se z něj alkoholik. Často sleduji v televizi detektivky a říkám si, jak mohou kriminalisté – a všichni lidé kolem – snášet dennodenní kontakt se zlem, násilím, smrtí… Jako dlouholetá přísedící u soudu přicházím jen několikrát do roka do styku s méně závažnými trestnými činy a není nic příjemného.

Doporučuji k letnímu prázdninovému čtení.