Ne/obyčejný víkend
Rak zavařil první dávku červené řepy a mrkve, já jsem se zhostila druhé várky suga a upekla třetí dávku čaje. Vyprala a venku nedosušila, protože Ropuchy se v předpovědi sekly. K jídlu byl hlívová smaženice, bramboračka s hlívou, bramboráky a kukuřičná kaše. Na pondělí upečena šlehačková buchta a udušen guláš.
Zlatý hřeb víkendu - skype s Kulíškem! Juch!!
Třetí vlakové cvičení - staré české lidové hádanky. Něž přijdete na některá řešení, minete i tři stanice. To to pak hezky utíká :)
Obchází se srpem celou zem, nesekne do trávy tam ani sem.
Když přijdou časy, zelené má vlasy, když tělo chřadne, do vody spadne.
Na vodě se točí, nic se neomočí.
Každodenně se natahují, a přece jsou stále stejně dlouhé!
Jede panna uličkou, trousí drobnou krupičkou.
Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
Jedna paní němá, v bytě stání nemá. Jakmile však byt svůj ztratí, životem tu ztrátu platí.
Je had, v těle samá díra, nejí, přece neumírá.
Kdo mé jméno vysloví, hned mne zničí.
Na poli žaté, v lese ťaté, u kováře dělané, u sedláře také.
Celá chalupa vyhoří, a přece se nezboří.
Sedí pán na vršku, měkkou má podušku, často se smekne, nic se nelekne.
Železná boudička, dvířka jen maličká, často je otvírá se zoubky hlavička.
Půl deváté bez půl páté, dvě a půl třetí, kolik je to?
Stojím na peci a moknu, zahřívám se a mrznu.
Čtyři stelou, dva svítí, jeden si lehne.
Když se břicho s krkem skloní, hlava steré slzy roní.
Měkké dělám z tvrdého, tvrdé dělám z měkkého; měkké dělám z tvrdého, s větry rád se pojím, vody se však bojím.
Mladá je velká, stará je malá.