Něco mezi nebem a zemí
Sedím v ušáku, vymalovávám obrázek ke svému čtvrtému příspěvku pro KniháRUM a tu mne "napadne", že bych mohla napsat Kulíškovi, kdy bude mít čas na Skype. Raketa je teprve zpola barevná, když tu pípne mobil: "Mami, kdy budeš doma?" Odložila jsem pastelky a pádila k počítači. Ať mi nikdo netvrdí, že tam nahoře něco není...
Letní den v knihovně není naštěstí až tak horký. Navíc v serverovně konečně spravili klimatizaci, která tam je samozřejmě kvůli technice, ale jelikož sdílím komnatu se správcem sítě, ochladím se i já. Malíři malují, podlaháři kladou koberce, správce spravuje protékající toalety, kolegyně uklízí, třídí, přerovnávají knihy a já mimo jiné dvě hodiny denně vykukuji z hladového tiskového okénka. Pravda, moc lačných zatím nepřišlo, ale kdo by se divil v těch vedrech...
Pokud se vám vůbec bude chtít dnes přemýšlet, pokuste se přijít na to (kreativně vymyslet), co by mohl znamenat tento piktogram na dveřích vlaku D1-expres. Vyfotil a zveřejnil jeden facebookový přítel.
