(Ne)povinná četba
Lenka Chalupová, Liščí tanec, ČAS, 2018, ****
Anotace
Byla přesvědčená, že její dospělé děti mají mezi sebou pěkné vztahy. Ale mýlila se. Nebo si to namlouvala, Dost možná si své děti jen slepě idealizovala… K 80. narozeninám si bývalá učitelka Hermína Foretová přála jediné: strávit se syny a dcerou týden v hájence pod svatým Hostýnem, kam s nimi jezdila v čase jejich dětství.
Jenže právě tam se všem oživí vzpomínky na tragédii, při níž rodina přišla o svého nejmladšího člena – pětiletého Prokopa. Jeho červená plyšová liška, kterou dostal v roce 1975 od rodičů k 5. narozeninám, začíná po letech rodinu děsit. Čeká na ně v hájence, aby sourozencům i jejich matce připomněla hrůznou minulost. Stará, vypelichaná hračka – která před 24 lety nedobrovolně tancovala liščí tanec – je provokuje, dráždí a rozděluje.
Se svou minulostí se pak musí všichni naučit žít, i když se rozjedou zpět do svých domovů. A stejně jako v dávných 70. letech, i teď platí, že někdo z nich za to zaplatí životem…
Úryvek
Kdyby si máma řekla o jakýkoliv jiný dárek k narozeninám, byla by mnohem raději. Koupila by jí cokoliv, jakoukoliv věc nebo zážitek. … Tak proč teď zlobí? Proč se chce vrátit do hájenky pod Hostýnem, kterou proklela? Kvůli tomu, že má osmdesát? Uzavírá něco v sobě? Nebo naopak otevírá pro ně – pro své děti? Co ji to napadlo!
„To nedopadne dobře,“ prorokovala Gita Foretová a zamítavě vrtěla hlavou.
Lenka Chalupová, Kyselé třešně, ČAS, 2020, ****
Anotace
Na jaře roku 1944 přichází do malotřídky v Lověšicích, malé železničářské vesničce u Přerova, nový učitel. Venkovská škola znamená pro Petra Skálu seznámení nejen s dětmi, ale také s jejich rodiči – zejména pak s vdovou Lotou Kiliánovou, maminkou osmileté Helenky. Jejich rodící se vztah, i Helenčin něžný dětský svět a láskyplné prostředí domova, se střetávají s krutou realitou válečných a poválečných dnů…
Přiznávám, že ačkoli Lenka Chalupová napsala již deset knih, objevila jsem ji až nyní. Při hledání možných hostů našich literárních streamů jsem zamířila na stránky nakladatelství ČAS. Netušila jsem, že tam najdu přerovskou spisovatelku, která se ve svých knihách pohybuje především ve svém rodném městě a okolí.
Z Přerova pod Hostýn je to autem slabou půlhodinku. Foretovým však návrat do rodinné hájenky trval desítky let. Už z úryvku je patrné, že ne vždy jsou setkání žádoucí. Jenže právě společně strávené chvíle, a skutečnosti, které zde vyplavou na povrch, jsou základem psychologického dramatu s detektivními prvky, které by se mohlo odehrát kdekoli. Tím chci naznačit, že příběh nemá pouze regionální rozměr, ale může zaujmout kohokoliv napříč republikou. Jak přiznává sám majitel ČASu, má co říci i Pražanům.
Děj Kyselých třešní spěje k tragédii, která se odehrála na Švédských šancích v červnu 1945. Autorka si ke konzultacím přizvala historiky a pátrala ve vzpomínkách potomků těch, kteří se stali nedobrovolnými účastníky masakru. Hrdinové knihy jsou sice smyšlení, ale jejich osudy se odehrávají na pozadí skutečných událostí. Lenka Chalupová však v našem streamu zdůraznila, že příběh není jen smutný. I během války žili obyčejní lidé své obyčejné životy se svými trápeními, ale i láskou.
Na závěr použiji nejnovější komentář na Databázi knih. Vyjadřuje totiž přesně dvě skutečnosti: kvalitu a potřebnost tohoto díla.
Ivana11: „Knihou jsem naprosto uchvácená. O událostech, popsaných v knize, jsem vůbec nevěděla, přestože bydlím nedaleko. Výborně popsané, čtivé, moc zajímavé. Byla to moje první kniha autorky a určitě ne poslední.“