(Ne)lázeňská trilogie
Roman Ráž, Lázeňské dobrodružství ****, Lázeňské naděje ****, Lázeňské ozvěny ***, Akropolis, 2014, 2015, 2017
S hlavní hrdinkou rodinné ságy Romana Ráže, vídeňskou Češkou Marií Klánskou, prožijeme téměř celé 20. století. Jak autor sám tvrdí, všechny motivy mají reálný základ a v upravené formě použil vše, co se stalo v jeho rodině. (Mj. starostou Luhačovic byl autorův dědeček.)
Lázeňské dobrodružství začíná na počátku minulého století, kdy Marie přijíždí se svým budoucím manželem do malých moravských lázní. V knize mají jméno Slaňany, ale nejen pravidelní lázeňští hosté brzy poznají, že se ve skutečnosti jedná o Luhačovice. Marie se za Rudolfa Klánského, budoucího majitele Společenské domu a časem i starosty města, vdala spíše z rozumu než z lásky. Tu poznala o mnoho let později v těžkých dobách první světové války. Vroucí cit však nepřinesl ani jí ani jejímu milenci nic dobrého.
Lázeňské naděje se odehrávají v letech 1926 – 1946. Do spokojeného lázeňského života naší rodiny zasáhne nejdříve osobní tragédie a poté druhá světová válka. Milostná vzplanutí již neprožívá hlavní hrdinka, ale její dcery. Rudolfův syn Tomík je na love story ještě malý, ale i on dává Marii „zabrat“.
Lázeňské ozvěny zavedou čtenáře do let 1950 – 1977. Život v malém moravském městečku, jehož lázeňská sláva již dávno zašla, i v Brně, kde žijí Mariiny dcery s dětmi, ovlivňují procesy v 50. letech, sovětská okupace v roce 1968, následná normalizace i vznik Charty 77. Politická situace neblaze působí na osud celé rodiny.
Trilogii jsem začala číst před čtyřmi lety s nadšeným očekáváním, že se v příběhu vrátím do mých oblíbených Luhačovic. To se splnilo napůl. I když každý díl má v názvu „lázeňské“, často se od tohoto města, ale i nálady vzdaluje. Nejvíce poslední díl, který se většinou odehrává v Brně a s poklidnou atmosférou lázní už nemá vůbec nic společného.
Autor se více zaměřil na celospolečenské dění. Od nevyjasněných politických cílů v Čechách na počátku století, válečných útrap monarchie, neschopnosti nového čs. státu vyřešit vztah k německé menšině, přes morální dilema pohodlného dělení na vrahy a oběti či odmítání kolektivní viny za zločiny páchané ve druhé světové válce, až po všudypřítomný politický tlak na život obyčejných lidí za vlády komunistů, díky němuž byly jejich charaktery mnohdy podrobeny velmi těžkým zkouškám.
Zásluhou střídání vypravěčů, vkládání autentických novinových či rozhlasových zpráv a deníkových zápisů má příběh spád a velmi dobře se čte. Takže pokud nehledáte lázeňský klid, ale rádi si připomenete naše pohnuté dějiny a zejména jejich vliv na jedince či celé rodiny, je to příběh pro vás.
Půjčila jsem si v knihovně.