Kniha jako obraz

Arthur Japin, Paní Degasová, Argo, 2021, *****

Anotace

U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých děl. Mluví přízvukem Francouzů z New Orleansu a svými neodbytnými dotazy otevře v zahořklém starém muži Pandořinu skříňku vzpomínek na doby, kdy jeho život byl plný citů i světla. Při třídění nánosů minulosti se Degas ve svých myšlenkách i vyprávění vrací do dob, kdy jako mladý umělec se svými slavnými současníky v polovině 19. století obíhal pařížské salony umění, kreslil baletky v opeře i koňské dostihy, kdy se poprvé a naposledy fatálně zamiloval a kdy ve své umělecké rozevlátosti nedokázal učinit to správné rozhodnutí.

Arthur Japin v životopisném románu Paní Degasová téměř vizuálně, na základě dopisů, deníkových záznamů, úředních dokladů, dobových svědectví a skic slavného malíře strhujícím způsobem rekonstruuje Degasovo umělecké tápání i zrání, životní vítězství i prohry včetně jeho nezapomenutelné cesty do New Orleansu, které se po americké občanské válce vzpamatovávalo z důsledků zrušení otroctví, a kde žila jediná žena jeho života, která byť nesla jeho příjmení, jemu nikdy nepatřila.

Román jako obraz. Mnoho krásných obrazů. Tak na mě tato kniha působila. Už dlouho jsem nečetla nic tak milého, byť Degas neměl na růžích ustláno, nic tak půvabného, byť jeho obrazy získaly věhlas až po jeho smrti.

Těší mě, že děj z velké části vychází z reality a netočí se kolem nejslavnějších Degasových obrazů – baletek. Jádrem děje je jeho pobyt u příbuzných v New Orleansu. Situace v Americe po občanské válce nebyla příznivá ani pro jednu rasu – opět jsem se z románu dověděla mnohem více, než z dávných hodin dějepisu.

Důležité místo v příběhu, a zejména v umělcově životě, hraje jeho velká, a jediná, láska americká sestřenice Estelle.

Trochu tajemna přináší ona neznámá mladá žena, která malíři na sklonku jeho života nejen pomáhá s uspořádáním jeho věcí a se stěhováním, ale zároveň plní svou záhadnou misi.

Na fotografii jsem vybrala obraz Cour d'une maison (Yard of House/Nádvoří domu), malovaný v Orléansu, protože je o něm v knize velmi magická zmínka. Je na čtenáři, co přijme za fakt a co za spisovatelovu fantazii.

Autor skvěle vyvážil historická fakta, shrnutá v doslovu knihy, s románovou fabulací, takže si na své přijdou jak čtenáři faktu, tak romantikové.