Když hrdina románu není hrdina

David Nedoma, Zlomyslný osud, MOBA, 2017, **

Druhý díl příběhů o osudech druhorozeného syna pánů ze Zvonařic zavádí čtenáře opět na středověký hrádek, kde Boček prožívá spokojené chvíle po boku své milé Markéty. V historickém románu však pro klid a pohodu není místo.

V první díle zamýšlené trilogie opustil Boček klášter, aby zjistil, kam se záhadně ztratil jeho starší bratr Hynek. Na jeho konci je přesvědčen o tom, že byl zákeřně zabit a je svědkem smrtelného zranění domnělé vražedkyně. Chybí mu však důkazy a zejména těla.

Po nečekané smrti otce čeká Bočka další rána. Jeho nárok na rodinný majetek je zpochybněn. Nezbývá mu nic jiného, než se opět pustit do hledání Hynka, přesněji řečeno jeho těla.

“Ne, ta mrtvola je tady!” říkám si polohlasně, abych si dodal trochu odhodlání. A také trochu odvahy. Nemůžu říct, že bych se v prázdném domě cítil nejlíp. Když jdu, každý krok se rozléhá prázdnou budovou s děsivou naléhavostí. Dřevěná podlaha skřípe, jako by se prkna v ní chtěla rozestoupit a navždy mě pohltit, navíc stále trpím ničím neodůvodněným pocitem, že mě někdo sleduje. Ne, nejsem žádný hrdina a tohle místo prostě není dobré.

Zatímco Boček pátrá v domě neřesti a zločinů, na rodném hradě se zčistajasna v doprovodu záhadné ženy objeví muž, který se prohlašuje za Hynka. Markéta se ocitá v nebezpečí a Bočkovi nastanou velmi krušné chvíle.

David Nedoma, profesí sládek v minipivovaru, čas od času zabrousí na literární či televizní pole. Milovníci seriálu Kriminálka Anděl jej mohou znát jako autora námětu či scénáře k několika epizodám. Publikuje také hororové povídky. V oblasti historického románu je nováček.

Tento druh literatury se mezi čtenáři těší velké oblibě. Její milovníci “mají načteno”, jsou víceméně obeznámeni s dějinnými fakty, a bývají velmi nároční. Proto je může odradit již úvodní autorovo upozornění, že “...pokud se (v ději) objeví skutečně žijící postava, podléhají její motivace, chování i celková charakteristika svévoli autora…”. Také rozvláčné líčení událostí (smrtelná nehoda otce na třicet stránek) a neustálé opakování již známých faktů (hlavní hrdina není vůbec hrdina) na čtivosti nepřidá.

Výrazové prostředky, které spisovatel používá, naznačují, že je tato kniha zaměřena na mladší čtenáře. Napětí, láska, vraždy, záhady, netypičtí hrdinové, nečekaná odhalení, pokus o humorné glosy a konec bez konce. To vše by mohlo zaujmout zejména kategorii “young adult”. Mně tato kniha dobře posloužila k ukrácení čtyřhodinového cestování vlakem.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.