Kdo chce kam...
Včera jsem měla "štěstí". Do kurzu pro začátečníky přišly dvě zájemkyně. Popovídaly jsme si, trochu pocvičily a přesvědčila jsem je, že směle mohou přejít mezi pokročilé. Úterky mi tedy zůstávají volné na výlety.
Mimochodem, pořád se ptám, jak je to se "silnějším pohlavím"? "Netuší", kdy má narozeniny manželka, natož děti, o výročí svatby ani nemluvě, ale snaha zlepšit si svou paměť veškerá žádná ;o) Vůbec, skoro devadesát procent účastníků akcí v knihovně jsou ženy. A co muži? Mají si kde hrát? A hrají si ještě vůbec? Řekni, kde ti muži jsou? (Ach jo, to jsou asociace!)
Dnes to bylo už jiné kafe. Dopoledne jsem měla svátek. Přišla "moje" skvělá, kreativní, veselá parta seniorek. Když mám tendenci brblat, mračit se, stěžovat si na nepřízeň osudu, zavřu oči a promítnu si sál. Můj vnitřní zrak putuje z jedné tváře na druhou a hned je lépe. Vím, i ony mají své starosti a trápení. Ale ty dvě hodiny se společně snažíme rozesmát i ten poslední neuron :).
Odpoledne jsem vystřídala generace. V ukázkové lekci Kroužku zábavné logiky se sešly děti od první do páté třídy. Byla to poněkud rušnější hodina, ale jsem ráda, že vůbec přišly a doufám, že se budeme spolu dobře bavit po celý školní rok.
Když jsme u těch začátků, zkusíme to dnes s abecedou. Jak dlouho vám bude trvat, než v tomto obrázku objevíte všechna písmena (bez háčků)?
