Jušiš!

Petr Čichoň, Lanovka nad Landekem, HOST, 2020, ****

Anotace
Politicky motivovaná vražda poznamená život celé rodiny.
Slévač Johan Kott a hornice Truda Lassová žijí v domcích pod landeckou skálou na periferii Ostravy. Šle, slévačské kalhoty a obnošená košile, to je Johan. Je šťastný, když si může vyjít na zahradu, která spojuje jeho dům s Trudiným domem. Johan chová v rybníku zlaté rybky a chladí v něm pivo, které s Trudou popíjí. Jejich pokojný život je však narušen stavbou lanovky, která má spojovat bývalý průmyslový areál Dolních Vítkovic s Landekem. Johanova dcera Maruška se po rozvodu vrací domů a častěji přijíždí také Trudin syn Hannes, jehož manželka Klifa, předsedkyně polské separatistické strany Liga Slezska, byla za záhadných okolností zavražděna.

Ukázka

Nic se tu neztratilo, enem se to přerabja na cosik noveho. Možna i Klifa chtěla cosik přerobit, co se přerobit da dost těžko. Vuzky z vapencem, s rudu, aglomeratem se zastavily, ale šrot zostal. Šrot dycky zostava jak jakasi oběť. Jak naša Klifa. … Vyhaslo to tu! Ale bez tovaren by Ostrava už nebyla Ostravu. Je dobře, že to spravuju a lanovku stavjaju? ptam se sam sebe a rozhližam se z vysoke pece na jakusi rozhlednu. I kafe se pry v te rozhledně možu dat.

Je to nesnadné čtení. A to z minimálně ze dvou důvodů.

Ne každému čtenáři může lichotit prajzština (hlučínské nářečí). Ačkoli jsem „ostravska chacharka“, i mně trvalo, než jsem si na důvěrně známou řeč v psané formě zvykla. Po pár stránkách jsem však opět „byla doma“. Prajzská část novely pak pokojně plynula mezi rybníčkem, skrývajícím zlaté rybky a lahváče, a kuchyněmi sousedních domků obou starých přátel. Z Johanových vzpomínek na mizející svět a komentářů k měnícím se Vítkovicím na mě dýchala poklidná nostalgie, ale i obavy z věcí budoucích.

Střídání vypravěčů není problém, protože kapitoly „dětí“ jsou psány spisovnou češtinou. Potíže přicházejí s různými časovými rovinami. Tam jsem se chvílemi ztrácela.

Těžké je i hlavní téma: na jedné straně hledání národní identity, touha po regionální samostatnosti a na straně druhé mafiánské praktiky a politická vražda.

Slezsko je svým způsobem nešťastné území, na kterém se v historii vystřídali mnozí evropští vládci. Žili/žijí zde Češi, Poláci, Němci... Ve shodě i v bratrovražedném boji. O této části (nejen) naší historie se málo ví. Proto je dobře, že se o ní začíná více psát. Byť jde v tomto případě o fiktivní příběh z blízké budoucnosti, který tu a tam zadrhává, aby vyústil v šokující závěr.