Japonské kořeny Evropské unie
Vlasta Čiháková Noshiro, Mitsuko - matka moderní Evropy? JOTA, 2015, ***
Anotace
Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie.
Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků.
Beletrizovaná biografie Mitsuko, primárně založená na denících hlavní hrdinky, vypráví dramatický životní příběh Japonky i její aristokratické rodiny a dětí v nelehké době kolem 1. světové války v Evropě. Líčí její mládí, kdy byla školena na gejšu, setkání s Heinrichem a rozhodnutí následovat jej do Evropy se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Morální síla Mitsuko spočívá především v překlenutí uzavřenosti japonské mentality a podřízení se manželově krédu „být dobrou katoličkou a Evropankou“.
Na liduprázdném dvoře s kamennou kašnou se po šesté hodině ráno Mitsuko pátravě rozhlížela, jestli ji někdo nepozoruje. Když zjistila, že je všude pusto a zámeček ještě spí, shodila ze sebe noční roucho a umyla si tělo studenou vodou. Pak přes sebe znovu přehodila oděv, sepnula ruce a poklekla na dlažbu. Otočená směrem k východu se pomodlila. Ještě však než dokončila modlitbu, přiběhla odněkud komorná Paula s plédem v ruce a poradila jí, aby se do něj zabalila, nebo se nastydne. Mitsuki jen zavrtěla hlavou.
Z okna za záclonou sledovala scénku švagrová Marietta, z jiného okna ji pozoroval hrabě. Pak se otočil k pracovnímu stolu a zamyšleně pohédl na glóbus.
Mnoho z nás je právě "uvězněných" doma. Uzavřena je nejen většina obchodů, ale také všechny kulturní instituce a co víc i státní hranice. Snad proto jsem si vzpomněla na knihu o pravděpodobně první Japonce, která se provdala do Evropy. Na příběh o cestování napříč Asií i Evropou, ale také o střetu dvou kultur, několika mocností, o nevyřešené národnostní identitě, lásce milenecké, manželské i rodičovské. Právě téma ne/výchovy sedmi dětí mě zaujalo nejvíce. Opět jsem si ověřila, že vztah rodičů k dětem zásadně ovlivňuje jejich (dětí) další životní osudy.
Kniha je doplněna mnoha fotografiemi, což pomáhá čtenáři v dotvoření představy o době a lidech. Oceňuji také, že začátky kapitol jsou uvozeny nejen vročením, ale také stručným resumé s historickými souvislostmi. Myslím, že tato kniha by mohla velmi dobře posloužit v současné "on-line" výuce dějin.