Jak si také vybíráme knihy
Po delší době jsem "sloužila" v půjčovně. Na jedné straně jsem za to ráda: dostanu se mezi lidi, osvěžím si zdejší práci, popovídám si se čtenáři. Na straně druhé je to "utrpení". U každé třetí knihy si říkám: to je zajímavé, to bych si mohla přečíst, to neznám, to vypadá čtivě... Z preventivních důvodů se raději zdržuji u výdeje knih, kde jaksi nemohu čtenáři publikaci vyrvat z rukou a odnést si domů :). "Bohužel" existuje rezervační systém ...
K pultu přistoupila paní s knihou Přežít s vlky a napůl konstatuje, napůl se ptá:
"To bude asi něco smutného, že? Já mám ráda spíš limonády. Ale co, tak si popláču a když, tak to nedočtu."
Odvětím:
"Ano, je to smutné. Ale nechcete si k tomu vzít třeba Manželku 22? Není to ukrutně veselé, ale zajímavé?"
Čtenářka otevře knihu na náhodné stránce a nahlas čte:
"Možná to způsobilo těch pár kil, které jsem přibrala."
A zareagovala:
" Jo, to beru, to je o mně." :)
I když není zárukou kvality, jméno je mocné. Přesvědčili jsme se o tom u J. K. Rowlingové, jejíž Prázdné místo vydané pod pseudonymem vůbec nešlo na odbyt. Jakmile se odhalila pravá autorka, kniha šla na dračku i přes to, že nebyla dobrá.
Nyní vyšlo najevo, že knihu Altschulova metoda napsal pod pseudonymem Chaim Cigan vchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. Není to jeho první dílo a ta minulá jsou ceněná. Přesto jsem mezi stovkami letošních novinek tuto zcela pominula a půjčila si ji až dnes.
Podle čeho si vybíráte knihy vy?
A ještě jeden postřeh. Od výpůjčního pultu je to jen pár schodů do sálu, kde v současné době probíhá naše výstava Půvab jara ukrytý ve špercích. Velmi mne udivilo, že mnozí čtenáři na mé pozvání k prohlídce odpověděli, že nemají čas, že nestíhají ... Kam tak pořád spěcháme?
Dnešní úkol: Vytáhněte z knihovničky knihu a čtěte a zítra se běžte podívat na nejbližší výstavu :)