Izrael za domácí úkol

Jakub Szántó, Z Izrastiny s láskou. Reportérem mezi dvěma zeměmi, Argo, 2020, *****

Anotace

Ve své druhé knize se ostřílený reportér a laureát ceny Magnesia Litera vyznává z hluboké náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům. S pomocí výrazných příběhů, barvitého popisu čtvrtstoletí orientálních zkušeností i líčení historického kontextu usiluje o nabourání leckdy schematického vnímání neklidného regionu.

Výrazná osobnost televizního zpravodajství odmítá vnímat izraelsko-palestinské vztahy jako výhradně konfliktní. Nabízí naopak názor, že vybírat stranu si není třeba, protože oba národy jsou obdivuhodné, a přitom odsouzené k tomu žít bok po boku.

Zároveň Jakub Szántó vůbec poprvé odhaluje vlastní hluboké pouto k Blízkému východu a odhaluje své city k exotické, a přece blízké oblasti, jejím lidem, historii, kultuře nebo přírodě. Nechybí jeho osobitý sarkastický a sebeironizující tón ani bohatá příloha snímků, které za léta života a práce v Orientu nashromáždil.

Vím, ale nedbám. Jak často slýchávám: Dávej si pozor na svá přání, mohla by se ti vyplnit. A přesto jsem to udělala. Zase. Požádala jsem své spolupracovníky, aby mi dali tip na osobnost, se kterou bych mohla udělat on-line rozhovor. Když tu z mého kolegy vypadlo jméno Jakub Szántó. Nažhavila jsem internet.

Český novinář, zahraniční zpravodaj a reportér České televize. Loni mu vyšla druhá kniha, přičemž za tu první, Za oponou války, získal v roce 2019 v literární soutěži Magnesia Litera cenu čtenářů Kosmas. Páni! Odborník na izraelsko-palestinské vztahy! Ty byly pro mě vždy španělskou vesnicí. No, co. Je slavný, oceňovaný, určitě bude zaneprázdněný a pozvání odmítne. Chyba lávky, přijal! Nezbylo mi nic jiného, než požádat čtenářku o vrácení „Izrastiny“, abych mohla nastudovat reálie.

Izrael, Palestina, pásmo Gazy, Golanské výšiny, Západní břeh, Východní Jeruzalém. Daleká historie, žhavá současnost, neznámá budoucnost. Odjakživa jsem v tom měla galimatyáš. Kdo? S kým? Proti komu? Co je čí? Kdo koho okupuje? Kdo je ten „zlý“ a kdo „dobrý“? Jak se tam žije? Lze tam vůbec vést normální život?

Jakub Szántó působil pět let v Izraeli jako zpravodaj. Bydlel v Tel Avivu i s manželkou a dvěma syny. V publikaci Z Izrastiny (spojení Izraele a Palestiny) s láskou popisuje nejen tuto část svého života, ale často se vrací i do historie tohoto území.

K nejtěžším novinářským úlohám patří role veřejnoprávního zpravodaje v Izraeli, kde reportér zprostředkovává jeden z nejdelších a nejsložitějších konfliktů moderní doby.

Musí mu hluboce rozumět, ale neustále ho zjednodušovat lidem dívajícím se z pohodlí domova. Hledat nové úhly a příběhy. Čelit oboustranné propagandě, aktivistům, nenávisti v terénu, obviněním ze zaujatosti na sociálních sítích. Zpovídat se nadřízeným. Často asi bojovat s vlastními sympatiemi k jedné či druhé straně. A samozřejmě vždy se novinář může ocitnout tam, kam zrovna dopadne minometný granát, raketa, kde vybuchne mina, kde se odpálí člověk.

Symbolem televizního zpravodaje, který tohle vše přežil a ustál, se pro českou veřejnost v poslední dekádě stal třiačtyřicetiletý Jakub Szántó. Z recenze Daniela Konráda.

Kniha se nečte lehce. Čtenář nemůže netrpělivě hltat stránku za stránkou, byť je děj mnohdy velmi vzrušující. Zvláště čtenářka, která v této oblasti plave. Stal se však zázrak! Odstavec po odstavci jsem odhalovala to, co mi dosud bylo ukryto. Tu a tam jsem zabrousila do dalších zdrojů a vida! Ne, rozhodně nejsem expert, ale už alespoň chápu souvislosti.

A v tom je síla „naučné“ literatury, pokud ji píše ten, kdo umí. Cituji Daniela Konráda: Novou knihou potvrzuje, co u televizních zpravodajů vůbec není samozřejmé: Szántó, příležitostný přispěvatel týdeníku Reflex, umí skvěle psát. Také Z Izrastiny s láskou motivuje snaha doříct, co se do reportáží nevešlo, dát prostor a hloubku tématům, která se do zpravodajství buď nehodí, nebo by na malé ploše nevyzněla.

Srdečně Vás zvu na stream s Jakubem Szántó.