Hygge Kodaň

Julie Caplinová, Kavárna v Kodani, Cosmopolis, 2018, ****

Anotace:
Vtipný příběh o lásce, štěstí a cestování, který vás chytne od první stránky! Popadněte teplou deku, hrnek horké čokolády a začtěte se…

Úspěšná manažerka Kate má přesně takový život, jaký si vysnila. Pracuje pro jednu z nejlepších PR agentur v rušném Londýně, je úspěšná, okouzlující a její přítel je tak… skvělý. Dokud jí tento skvělý přítel neukradne nápady, díky nimž je povýšen místo ní. Kate by ráda všem dokázala, že není tak mladá a nezkušená, jak si všichni myslí. Získat jako nového klienta velkého prodejce dánských bytových doplňků a nábytku je její šance. Protože práce je pro ni vším.

Proto musí absolvovat cestu do Kodaně. Co se zprvu zdá jako otravný PR výlet pro hrstku ještě otravnějších novinářů, jehož jediným účelem je získání zakázky pro Kate, se nakonec změní v cestu, která všem účastníkům změní životy. Během poznávání krás Kodaně a dánského přístupu k životu poznávají novináři i Kate sami sebe. A nakonec se ukáže, že všichni získali mnohem víc než jen námět na články nebo pracovní příležitost.

Už si píšete seznam knih, které si chcete přečíst o prázdninách? Nebo už jste obloženi katalogy cestovních kanceláří a plánujete dovolenou? Snesete trochu romantiky? Podlehli jste stylu Hygge? Máte rádi „dva v jednom“? Pak je tato kniha právě pro vás.

V knize Meika Wikinga Hygge – prostě šťastný způsob života, kterou jsem četla bezmála před dvěma lety, je mimo jiné kapitola Hygge návštěva Kodaně. Semínko bylo zasazeno.

Kavárna v Kodani sice neslibovala hluboký literární zážitek, ale v jednom z mnohých komentářů si čtenářka pochvalovala, že je lepší než turistický průvodce. Měla pravdu.

Osudy hlavní hrdinky Kate jsou sice předvídatelné, ale v příběhu je dalších šest hrdinů – účastníků PR zájezdu do Kodaně, z nichž jeden každý si s sebou přiváží do hlavního města Hygge svůj „emocionální batoh na zádech“. Důležitou postavou románu je také Eva, majitelka inkriminované kodaňské kavárny. Žena, která vaří skvělou kávu a peče vynikající dánské speciality. Umí však ještě něco: naslouchat druhým tak, že v podstatě sami přijdete na to správné řešení.

Takovou „naslouchačkou“ byla moje babička. Když okopávala svou malinkatou zahrádku, často se u ní zastavovali cizí lidé jen tak na kus řeči. Od té doby vím, že mít se komu vypovídat je pro člověka prospěšné. Je důležité míti nejen Filipa ale také Evu.

Ze semínka se vyklubala malá červenobílá rostlinka.

Knihu jsem si vypůjčila v knihovně.