Hračkářství versus finančník. Kdo zvítězí?
Rosie Blakeová, Život zn. HYGGE, Nakladatelství JOTA, 2018, ***
Má význam číst knihu, z jejíž anotace na stránce nakladatele poznáte, jak s největší pravděpodobností skončí? Ano, má. Pro mě minimálně ze dvou důvodů.
Část oficiální anotace:
Venkovské městečko Yulethorpe, v kraji Suffolk nedaleko Londýna, zažívá pošmourný, nevlídný podzim, a stejně tak zasmušilí jsou i jeho obyvatelé. Hlavní ulice je prázdná, většina krámků a obchůdků je zavřená, jediný hostinec bojuje o přežití. A vypadá to, že i poslední otevřený obchod, hračkářství, brzy skončí také, protože jeho majitelka už nemá energii bojovat s nezájmem zákazníků a pesimismem sousedů. V Yulethorpu to jde od desíti k pěti. Jenomže pak se v městečku jednoho dne objeví mladá Dánka jménem Klára Kristensenová.
Klára chce původně zůstat jen pár dní, aby si na vlastní oči prohlédla krásné, malebné okolí, které dosud zná jen z detektivního seriálu Vraždy v Midsommeru, který Dánové vyloženě milují. Shodou náhod se ale hned první večer seznámí s Luisou, excentrickou majitelkou hračkářství, která se právě impulzivně rozhodla, že sbalí kufry a odjede na delší dovolenou do Španělska. Slovo dá slovo, Klára se u Luisy ubytuje a domluví se s ní, že se bude starat nejen o její domácí miláčky, kocoura Roddyho a poněkud vulgární papoušici Lady, ale pokusí se postavit na nohy i krachující obchod. Do děje samozřejmě zasáhne i Luisin syn Joe, muž z velkého finančního světa, pravý to opak Kláry. Hm, skutečně? Pravý opak?
Karty jsou rozdány, hra může začít.
Vlekoucí se začátek příběhu by snesl o 50 stránek méně. Tuto vadu na kráse chtěla Rosie Blakeová čtenářům pravděpodobně vynahradit “bleskovým předáním hračkářského vesla”. No řekněte, pustili byste si do domu člověka, kterého znáte jen pár hodin, a předali mu v podstatě celý svůj majetek? Ještě že Luisa je románová postava, která může vše, co si autor zamane. A když k tomu přičteme (nejen v literatuře) častou neschopnost domluvit se, dostaví se i dramatická zápletka.
I přesto má podle mého názoru tento romantický příběh co říci. A nejen ženám.
První důvod:
Hygge (pohoda), lykke (štěstí), lagom (tak akorát) - skandinávské pojmy, které v posledních letech zaplavily pulty našich knihkupectví a trafik. Dokonce se zařadily mezi tzv. buzzword. Ani já jsem neodolala a knihu Hygge - prostě šťastný způsob života si koupila. Dostala ode mě pět hvězdiček s dovětkem: nic nového, všechno víme, všechno známe… ale neděláme! Proto je tak důležité o tom (stále) psát.
Druhý důvod:
Má původní profese je bankovní úřednice. Sice jsem se nepohybovala v milionových patrech jako finančníci typu Joea, ale péče o “drobné a střední střádaly” byla také náročná. Najednou jsem zjistila, že trávím v kanceláři deset i více hodin denně a na život mimo ni mi nezbývá sil. Ač je Joe v knize za záporáka, pro mě je jednou z nejuvěřitelnějších postav.
A dál?
Jako Klára i já bych se ráda podívala do kraje, kde se natáčel seriál Vraždy v Midsomeru. I když, jak říká moje teta, už jsou tam snad všichni vyvraždění. Obdivovala jsem také Klářinu kreativitu a pohodu. K té ji však dovedla nelehká cesta. Bez životních zkušeností, bez chyb, které (u)děláme, pravého „hygge“ nikdy nemůžeme dosáhnout. Pouze horká čokoláda, teplé ponožky či voňavé svíčky na to nestačí. Ale je to fajn.