Divočáci míří do měst

Ondřej Hübl, Hod mrtvou labutí, Druhé město, 2018, ****

Anotace
Operní pěvec a režisér Líbezný se stane aktérem mezinárodního byznysu a politiky. Na Nuselském mostě však spěje k činu, který má ukončit jeho trápení. Jedenáctiletý Afričan Odongo, jehož adoptovali na dálku bezdětní manželé Peter a Nikol, stojí tváří v tvář střelné zbrani v očekávání konce svého života. Všichni se stali kolečky ve špinavé hře, narýsované ve vysokých patrech bruselské byrokracie. Režisér Dejvického divadla Krobot se pod tíhou nedostatku financí uchýlí s celým souborem k pokoutnímu prodeji kuchyňského nádobí ve stylu „šmejdů“. Ne že by si za to on, Odongo, Peter či Nikol, stejně jako pěvec Líbezný nemohli sami… Všechny Hüblovy povídky mají dvojznačné hrdiny, napůl záporné, napůl kladné, a vždy nepříjemně a dotěrně blízké. Je to zneklidňující, drsné i zábavné čtení, protože Hübl disponuje originálním smyslem pro humor i nakažlivou chutí vymýšlet neotřelé situace a spojení.

Právě když jsem četla tuto povídkovou knihu, hemžila se média zprávami o pronikání divoké zvěře do měst. Důkaz, že absurdita čím dál tím více proniká do naší reality. Absurdní texty nemám moc ráda, ale Šapcírflinta v současném kontextu neměla chybu.

Titulní povídka Hod mrtvou labutí může vyděsit všechny, kdo na dálku adoptovali dítě. Zvláště, když mají ve své blízkosti euroskeptika, který si neodpustí poznámku: „Já ti to říkal.“

Nejsilněji na mě zapůsobila povídka Heslo, v níž se senior potýká se zápisem do Wikipedie. Pointa je skutečně ohromující.

Samozřejmě mě jako milovnici sci-fi a fanouška Facebooku zaujala dystopická povídka Průmysl 4.0. Dokážete si představit svět, kde jsou lidé bez práce, téměř vše za vás dělají stroje a zrušení profilu na FB vás odsune na okraj společnosti? Brrr.

Pouze „Dejvické divadlo“ mě nezaujalo. Ani v televizi, ani v knize.

Povídky se mezi čtenáři netěší velké oblibě. Literární debut reklamního kreativce Ondřeje Hübla však vřele doporučuji.