Co kniha, to výzva k putování
Peter Mayle, Rok v Provenci: O radostech i úskalích života cizince, který uskutečnil svůj sen a rozhodl se žít v Provenci, ČRo Dvojka, četl Lukáš Hlavica, *****
Anotace:
Peter Mayle do Francie přesídlil v roce 1987 s plánem napsat zde román. Nový svět - „farmář odvedle, houbař, dáma s frustrovaným oslem“ - jej zcela pohltil, přiznal Mayle o mnoho let později v rozhovoru s listem The Guardian. Musel tedy napsat svému literárnímu agentovi Abneru Steinovi, že práce na románu stojí.
Co prožívá novopečený majitel domu v Provenci? Měsíc po měsíci rozkrývá britský spisovatel a publicista radosti i úskalí života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen a žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. Na novou gastronomii a krásnou přírodu si vcelku rychle a s radostí zvyká, ale jak si poradí s místními zvyky a zcela odlišnou mentalitou?
Za knihu, ze které se záhy po jejím vydání stal světový bestseller, získal Peter Mayle v roce 1990 prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu.
Další příklad toho, jak knihovnice chodí v knihovně dvě desítky let kolem knihy, stále odkládá její přečtení "na pak", a "pak" se dostane k její audioverzi. Za krátkou dobu, co audioknihy poslouchám, jsem zjistila, že mi velmi záleží na hlase interpreta. Mnohé ze zajímavých titulů jsem nedoposlouchala. Ale Lukáš Havica mě naprosto uchvátil.
Netuším, co Angličana přimělo přestěhovat se do Francie, ale tu a tam zaznamenané narážky na výši cen čehokoli asi dávají tušit. Obdivuji jen, jak "s klidem Angličana", ba téměř stoicky, přijali manželé Mayleovi důsledky jednoho z rysů francouzské povahy - na všechno je dost času. Žít rok v podstatě "na staveništi" bych asi nedala. Útrapy rekonstrukce však příjemně doplňovaly popisy zejména gurmánských zážitků a povah sousedů. U kozího závodu jsem se musela smát nahlas :o).
I když si čtenář/ka musí stále opakovat, že se děj odehrává v 80. letech minulého století, že dnes to na stejném místě může vypadat úplně jinak, přesto je to čtení milé a k návštěvě Provence inspirující. Doufám, že si najdu čas alespoň na druhý díl.