Cizí neštěstí potěší
Dnešní krátký příspěvek bude "na účet" cestovatele, dokumentaristy a také spoluautora knih Miroslava Náplavy. Několikrát jsem měla to potěšení poslouchat jeho, Petra Horkého a Marka Audyho, na besedách. Jejich cestovatelské zážitky jim mohu jen tiše - při čtení knih - závidět. Tedy kromě Horkého putování na Severní pól. To mi stačilo koukat na film v teple našeho knihovního sálu.
Dopolední Miroslavův status na Facebooku zněl: "Projizdim zeleznicni stanici Nyrany. "Nyrany, Nyrany, to mi neco rika," honi se mi hlavou. Lovim v pameti, koho z toho mesta znam. Nikdo me nenapada. Ze bych tam mel nekdy besedu? Nevzpominam si. Ze by se zde odehrala nejaka dulezita dejinna udalost? Nevybavuji si. Tak se trapim dalsi pulhodinu, nez mi dojde, ze na ulici Nyranske bydlim vice jak rok. Ach ta ospala, tupa rana bez silne kavy..."
Paměť prostě vynechává všem! To je naprosto normální. Jen je třeba se nevzdat a vzpomenout si! :)
PS: Tři dny jahodové "diety" stačí. Zítra bude vepřové na hlívě.