Číslo sedm žije!

Hodinu a půl na zubařském křesle. Ještě před pár týdny bych tuto větu zařadila do hororové literatury. Mohlo by se zdát, že se pan doktor Louda loudal, ale z frekence střídání nástrojů v mých ústech, zafixovaných jakousi "plenou" - netuším, proč se mi vybavil zrovna Hannibal Lecter, jsem vytušila, že se u mé sedmičky rozhodně neflákal. Bolest žádná, dávení žádné, konverzace srozumitelná, byť u mne jen posunková. Zub skoro jako nový. Za dva týdny to "dorazíme". Páni, já se tam snad těším!

Domů nám docestovalo prvních třicet kilo Kulíška. Ještě pět týdnů a budeme ji tu mít celou. :)

A pokud vás již dlouho nic nebolelo, pokuste se vyřešit následující úkol. Ručím vám, že minimálně hlava se ozve :)

Dále