Bacha, rozdává vozíky!
Vezměte si s sebou boty vhodné k tanci, tričko a ručník, zapotíte se - stálo v pozvánce na druhý den semináře trenérů paměti. V pátek jsme malovali, dnes jsme měli holdovat pohybu. Fyzická aktivita patří k mozkovému joggingu a tanec obzvlášť. Koordinace pohybu s hudbou, případně s partnerem, dá mozku pořádně zabrat. Samozřejmě že balet na vozíčcích ani zumba nepatří mezi "knihovní" činnosti, ale trenéři paměti se rekrutují z mnoha prostředí, domovy pro seniory nevyjímaje.
Petr Veleta, svého času sólista, šéf i dramaturg baletu v různých divadlech a nyní taneční terapeut, má jen jedinou chybu, je děsně ukecaný :o). V sále bylo ráno zima a místo zahřívání se pohybem jsme hodinu a půl poslouchali povídání o jeho práci. Ano, je úchvatná. To co dělá, je pro seniory naprosto úžasné. Přesto jsem se po hodině vydala do bufetu na horké kafe a další se přidali. Když jsme se vraceli, byli jsme kolegyní varováni: Bacha, rozdává vozíky!
O co šlo? Mistr dopravil do sálu několik vozíčků, posadil na ně dobrovolníky, k nim se přidali "asistenti" a začalo to, na co jsme celou dobu čekali. "Tanec" na židlích, "balet" na vozíčcích. O tom se nedá mluvit, to se musí vidět! Veletu naklonovat!
Po obědě jsme byli vděčni za to, že jsme dopoledne mohli sedět. Na parket totiž přitančila Jitka Bonušová a začaly "country orgie". Skvělá zábava! Hned mne napadl nový projekt na oživení Hrátek s pamětí :).
Dnešní úkol? Pusťte si hudbu a tančete. Sami, v páru, v kole s rodinou či přáteli. Vděčný vám bude nejen mozek, ale také srdce a duše :).