Až si pro mě přijdou funebráci...
Věřte, nevěřte, toto se skutečně stalo. Nevymýšlím si, nefantazíruji, nepopouštím uzdu svému kreativnímu myšlení. Mimochodem, můžete si to ověřit na playlistu nejmenovaného rádia.
Ráno, v 5.45 hod., jsem se přištrachala z koupelny do pokoje a zahájila své zmrtvýchvstání u zrcadla. Pustila jsem rádio. "Až si pro mě přijdou, až si pro mě přijdou, až si pro mě přijdou ... funebráci," vtrhl do pokoje hlas Michala Prokopa. Jiří Žáček se při psaní tohoto textu zřejmě také ráno díval do zrcadla.
Byla jsem tak v polovině resuscitace, když mne Daniel Hůlka začal přesvědčovat: "Hej, už se to blíží, ... Hej, stáváš se kočkou, víš..." Jó, hochu, na to ti tak skočím. Ještě bych dopadla jako Mia.
Dokončila jsem obrodný proces, přesunula do kuchyně a z éteru se začalo linout: "Chci tě líbat...". Rozhlédla jsem se po možné líbací oběti. Jediná živá bytost - Max - na mne z lavice laškovně vycenil zuby, protáhl se a rozvalil se na záda, tlapkami nahoru. Co tím chtěl "říci" netuším ;o).
Těsně před tím, než jsem indiskrétnímu rádiu zatla tipec, vyprovodilo mne na cestu do práce Přízrakem 7.B: "Dál sama si kráčí, po cestách svých, je jiná, je zvláštní, než ty z jiných tříd..."
Věřte, nevěřte ... :o)
Měl prodejce ojetých aut pravdu? Jestliže ano, o kolik peněz přišel?
Zdroj:Philip J. Carter, Ken Russell, IQ trénink - rychlá a efektivní cvičení pro rozvoj schopností vašeho mozku