A jestli neumřeli, žijí dodnes

Táňa Keleová-Vasilková, Modrý dům, Noxi, 2007, **

Anotace
Příběh se odehrává na samotě, v modrém domě, kde se na Vánoce setkává velká rodina. Postupně se před námi odvíjejí nejen osudy, ale i charaktery lidí, které spojuje charismatická a silná osobnost - jejich matka. Staré paní je sedmasedmdesát let, oplývá moudrostí a láskou, a přestože svoje děti miluje, vidí i jejich nedostatky a slabosti.
Příběhy členů jedné rodiny se odkrývají v průběhu tří svátečních dnů. Někdy opravdu stačí tak málo času, aby se toho v životě tolik změnilo...

Vůbec netuším, jak to chodí ve velkých rodinách. Asi i proto na mě tento příběh působil velmi strojeně, nepravděpodobně. Možná ho více ocení a pochopí ti, kteří vyrůstali s více sourozenci.

V určitých fázích jsem měla dojem, že se ocitám v telenovele - milí byli přemilí, hodní přehodní, zlí neskutečně zlí, hříšníci napravení, vlastní nejsou vlastní, cizí si nejsou zas až tak cizí a ti co jsou, rozhodně už nebudou... Přiznávám, že mnohá scifíčka a fantasy mi připadala v oblasti vztahů reálnější.

Líbilo se mi vzpomínání staré paní a její rozmlouvání s pejskem. To znám... :o)